Jaký je rozdíl mezi pojmy dítě, mladistvý, nezletilý?
V trestně právních předpisech se dítětem rozumí osoba mladší osmnácti let, pokud trestní zákon nestanoví jinak. Mladistvým pak je osoba, která již dovršila patnáctý rok věku, avšak nepřekročila osmnáctý rok věku a je tedy relativně trestně odpovědná.
Dítě
Pojem dítě je používán a vymezen v různých právních normách. V souladu s Úmluvou o právech dítěte se dítětem rozumí osoba, která nedosáhla osmnáctého roku věku. V občanskoprávních předpisech se tato osoba nazývá nezletilou, a to za předpokladu, že zletilosti nenabyla dříve, což je podle platných právních norem České republiky možné pouze uzavřením manželství. Podle občanského zákoníku zletilost, tedy způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v plném rozsahu, vzniká dosažením osmnáctého roku věku.
Mladistvá/mladistvý
Trestně odpovědní jsou lidé od dovršení patnáctého roku věku. Kdo v době spáchání činu nedovršil 15. rok svého věku, není trestně odpovědný. I přesto, že dítě mladší 15 let není trestně odpovědné, může se v některých případech na návrh státního zastupitelství dostat před soud pro mládež, kde platí zvláštní režim. Jedná se o případy, kdy se dítě mladší než 15 let dopustí činu, který by byl u dospělých posuzován jako trestný čin. Soudce rozhoduje o opatřeních, která jsou potřebná k jeho nápravě. Především jde o řešení situace u dítěte a o jeho ochranu před škodlivými vlivy, o vytvoření podmínek k zabránění pokračujícího negativního chování a o ochranu společnosti před pácháním protiprávních činů.
Trestní řízení ve věci dětí mladších 15 let
Každý protiprávní skutek je vyšetřován a zaznamenán do protokolů na Policii ČR v místě, kde se čin stal. Po výsleších svědků, dětí, které čin jinak trestný spáchaly, a ohledání místa činu končí svoji práci Policie ČR, která poté zasílá spis státnímu zastupitelství. Státní zastupitelství zastupuje stát v případech stanovených zákonem. Státní zástupce posoudí závažnost činu jinak trestného a navrhuje soudu uložení opatření podle § 93 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Náklady na řízení u dětí nese plně stát. Nezletilé dítě má v tomto řízení ustanoveného opatrovníka, kterým je advokát.
Druhy opatření:
- Výchovná povinnost.
- Výchovné omezení.
- Napomenutí s výstrahou.
- Zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče.
- Dohled probačního úředníka.
- Ochranná výchova.
Trestní řízení ve věci mladistvých
Za mladistvého považuje zákon toho, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok věku a nepřekročil osmnáctý rok věku. Trestný čin mladistvého se nazývá provinění. Mladistvý musí mít vždy obhájce. Do vazby jej lze vzít jen v opravdu výjimečných případech. Mohou mu být uložena trestní opatření v poloviční sazbě než u dospělých.
Je-li mladistvý soudem shledán vinným, neukládá se mu trest, ale opatření. Zákon zná tři druhy opatření:
- výchovná opatření,
- ochranná opatření,
- trestní opatření.
Soud rovněž může upustit (případně podmíněně upustit) od uložení opatření, zejména pokud se pachatel k činu dozná, nahradí způsobenou škodu, projeví účinnou lítost a odhodlání napravit se.
Každý může v životě udělat závažnou chybu, nemusí přitom pasivně čekat na trest (opatření). Ne každý mladistvý se musí dostat k soudu. Jestliže se k činu dozná, poškozenému nahradí škodu a svým chováním dá znát, že se dostatečně poučil, může být trestní řízení skončeno trestním odklonem.
V souvislosti s řízením před soudem vznikají účastníkům náklady. Tyto náklady je povinen uhradit mladistvý, který byl uznán pravomocně vinným.
Všechny zúčastněné orgány, tj. policejní orgány, státní zástupce, soudci, úředníci probační a mediační služby či sociální pracovníci musí mít zvláštní průpravu pro zacházení s mládeží. O problematice trestně-právní odpovědnosti dětí a mladistvých bezplatně informují úředníci Probační a mediační služby ČR, případně i kurátoři pro mládež městských úřadů.
Přestupkové řízení
Přestupek
Přestupkem označujeme zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů anebo o trestný čin.
Pachatelem je fyzická osoba, která má schopnost vlastním jednáním spáchat delikt a zároveň nést důsledky svého jednání.
Za přestupek není odpovědný:
- Kdo v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý rok svého věku.
- Kdo pro duševní poruchu v době spáchání přestupku nemohl rozpoznat, že páchá delikt.
Odpovědnosti se však nemůže zbavit ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl požitím alkoholu nebo jiné návykové látky.
Přestupky projednávají: Obecní úřady, Policie ČR a další. Sankce mohou být uloženy formou napomenutí, uložení pokuty a zákazem činnosti.
Další informace naleznete na těchto webových stránkách: